čtvrtek 15. února 2018

Winter

Druhý obrázek ze série čtyř ročních období jsem si opět našla na internetu. První jsem vyšívala minulý rok a na zbylé dva mám v budoucnu spadeno.
 
Obrázek téměř jak z naší zahrady. Tam mi také kvetou první sněženky a raší krokusy. Sýkorky si prozpěvují na stromech a sníh se letos udržel pouhých pár hodin. Kdybych nekoukla do kalendáře na dnešní datum, myslela bych, že už je jaro. 


A takhle vypadá letošní zima v Žatci.


Romana
 

pondělí 12. února 2018

Omyl

Uplynulý víkend se u nás nesl ve znamení zabijačky. Ještě než oficiálně vypukne masopust, měli jsme v černé kuchyni nachystáno vše potřebné na naporcování a zpracování poloviny dobře rostlého pašíka, původním jménem Bobina. Jenže u nás nejde nic jen tak. V den D, tedy v den zabijačky, musel manžel odjet a dcera ležela v posteli s chřipkou. Manžel se tedy dohodl s kamarádem, že místo mě přiveze řezníka z asi 15 km vzdáleného městečka, abych nemusela opustit našeho maroda.
Kamarád svědomitě vyrazil pro řezníka, kterého sice neviděl, ale kterého jsme mu popsali do posledního detailu. Já zatím zavolala řezníkovi, aby čekal na předem smluveném místě, že pro něj posílám auto. Jenže...
O několik minut později mi volal řezník zpět, aby mi oznámil, že pro něj nikdo nepřijel a on odchází do nejbližší hospody na kávu, protože je mu venku zima. Zavolala jsem tedy kamarádovi, abych zjistila kde se opozdil. Když jsem mu oznámila, že na něj řezník čeká v hospodě, ozvalo se ve sluchátku zmatené mumlání z kterého jsem pochopila jen: “Ježišmarja” a potom “špatnej chlap” a hned poté zavěsil. V tu chvíli mě polil studený pot a začínala jsem si domýšlet co se vlastně stalo.
Onen kamarád, ve snaze vše stihnout vyjel trochu dřív a když přijel na smluvené místo, čekal tam muž odpovídající popisu. Stáhnul okýnko u auta a zahlaholil: “ Vy jste řezník?”
“Jo, to jsem,” odpověděl muž.
“Tak si nastupte, já vás mám odvézt,” odpověděl kamarád, naložil muže, batoh mu uložil do kufru a za společného povídání na téma politika se vydali do Žatce, kde už má maličkost chystala vše na porcování pašíka. Asi po deseti ujetých kilometrech kamarád odbočil z hlavní cesty a tu muž promluvil:
“Tudy se ale nejede na Blažim.”
“A co byste taky dělal v Blažimi, vždyť máte zabíjačku v Žatci!”
“Ale já přece jedu do Blažimi! Já tam čekal na autobus, než jste mě naložil!”
A do toho jsem zavolala já, že “správný řezník” čeká v hospodě u kávy, protože mu venku byla zima.
“Ježišmarjá, já jsem naložil špatnýho chlapa!” zaječel kamarád a jel zpět i s falešným řezníkem.
“Hele, když už mě tu máte, co kdybyste mě odvezl do tý Blažimi, mě už ten autobus stejně ujel,” zaškemral muž a tak ho kamarád odvezl do Blažimi až před dům. Poté naložil správného řezníka a oba dorazili na zabijačku.
Nemusím nikomu říkat, čemu jsme se celý víkend smáli. Historka hodna na sepsání do filmových Bakalářů a myslím, že ji hned tak někdo nepřekoná. A nakonec se zjistilo, že kamarád a řezník jsou spolužáci ze školních lavic a dokonce spolu i seděli v jedné lavici, jen se prostě po letech nepoznali.

                                                                         Romana
P.S. Říkám si, jaká je statistická pravděpodobnost, že ve stejný den, na stejném místě, ve stejnou hodinu budou dva stejně vyhlížející muži stejného povolání :-)

čtvrtek 1. února 2018

Těžítko

Výšivky od Veronique Enginger jste už u mě mnohokrát viděli. Ta dnešní má podobu těžítka uvnitř kterého je dáma v červeném kabátku. Nejdříve jsem nevěděla, jak výšivku použiji, ale pak jsem se rozhodla, udělat z ní obrázek na zavěšení. Dekorace která bude mít uplatnění třeba na skříňce, nebo na dveřích.




Celý obrázek je lemovaný kroucenou šňůrkou v barvě kabátku dámy a doplněný drobnou červenou rolničkou.


Romana

neděle 21. ledna 2018

Ušáček

A je na světě další polštářek pro naší slečnu. Tentokrát je to králíček ušáček z pravé kožešiny, která by jinak byla odsouzena k zániku. Takže se opět jedná o recyklační záležitost :-)




Romana

pátek 12. ledna 2018

Karlovy Vary

Dnes malé nahlédnutí do lázeňského prostředí Karlových Varů, stále vánočně ozdobených...








Romana

sobota 6. ledna 2018

Koníčci

Vzorů a motivů na vyšívané koníčky je všude poměrně hodně, a tak jsem zkusila některé vyšít a udělat malé dekorační polštářky.
Vánoční červená



Koníček jak z perníku 



Nostalgie v modré



A jeden houpací na závěr



Romana

pondělí 1. ledna 2018

Bažantí paštika

Dnešní téma bude trošku labužnické. Abych pravdu řekla, do paštik a zejména do těch zvěřinových se moc nepouštím, neboť jejich dochucení považuji trošku za tanec na tenkém ledě. Oč jednodušší je celková příprava, o to složitější je doladit celkovou chuť zvěřiny, aby ladila s chuťovými pohárky strávníků. Přesto jsem výše zmíněný tanec absolvovala a výsledek byl oceněn zkonzumováním celé paštiky.

Potřebovala jsem:
1 kg bažantího masa (použila jsem prsa a vykoštěná stehna ze dvou bažantů)
600 g libovějšího vepřového bůčku
300g anglické slaniny
3 rohlíky
sůl
pepř
mleté nové koření
směs sušených bylinek ze zahrady, jemně rozemnutých
opražené plátky mandlí
Rohlíky jsem namočila do vody a nechala nasáknout. Maso z bažanta jsem umlela spolu s bůčkem a rohlíky a to hned třikrát, aby směs byla dokonale jemná a kompaktní. Poté jsem přidala sůl, pepř, nové koření a bylinky, všeho přiměřeně podle chuti a nechala přes noc odležet v ledničce. Formu na biskupský chlebíček jsem vyložila plátky anglické slaniny tak, aby se vzájemně překrývaly, navrstvila masovou směs a dobře vtlačila do rohů. Anglickou slaninou jsem zakryla i vršek směsi a to vše zakryla alobalem. Formu jsem vložila do pekáče naplněného vodou, tak, aby voda sahala do poloviny formy. Pekla jsem v páře v troubě při 180 stupních 2 hodiny. Poté jsem nechala vychladnout ve formě do druhého dne, nakrájela na plátky, posypala mandlemi a podávala s opečeným toastem.
 
Přeji vám všem šťastný vstup do nového roku a plno (nejen) gurmánských zážitků.
 
Romana